Jako malá jsem se ze všeho nejraději zavírala u babičky v ložnici, kde měla toaletku s vysokým zrcadlem a se šuplíčky. Mohla jsem si tu hodiny hrát s navoněnými lehoučkými šátky, perlami a korálky, brožemi, starými mincemi a prsteny vykládanými barevnými kameny. Prohlížela jsem si je všechny tak podrobně, že když zavřu oči, dokáži si je přesně vybavit a dokonce cítit vůni silného parfému, který babička měla uložený v zásuvce.
V dětsví jsem pak sama měla krabičku se samolepkami a dopisními papíry, krásnou hrající šperkovnici a malý kufřík, ve kterém se skrývaly mé první pískací hračky, dudlík a ponožtičky. :-) A samozřejmě nemohla chybět krabička poslední záchrany, kde jsem měla zavírací nůž po pradědečkovi, náplasti, mini baterku, pár haléřů a všechny další nezbytnosti, kdybych se třeba náááhle ocitla na konci světa! :-)
Toto "sběračství" se přeneslo i do mé dospělosti a ačkoliv domov nechci mít zahlcen zbytečnostmi, tak si nějaký ten skrytý poklad prostě neodpustím. :-) Do krabiček navíc ukládám vonné sáčky a mýdla, které při každém otevření poklopu zavoní a vtáhnou mě do toho speciálního "pokladového" světa. Pomalu tedy odkrývám obsah, pojďte nahlédnout...;-)
Žádné komentáře:
Okomentovat